pátek 24. listopadu 2017

Honeymoon (část 2): Karibik - říjen 2017

Vnitrostátní let NY - Miami byl operován Deltou a v letadle se nám dostalo téměř stejného servisu jako při letu přes Atlantik, což sem teda nečekal a myslel sem si, že poletíme nějakou kraksnou a pomale bez personálu. Délka cesty oficiálně 3 hodiny, reálně 2 a pár minut. Po vymotání se z terminálu na nás okamžitě padlo horko a vlhko, přestože bylo konstantně pod mrakem. Na netu sem si předem zjistil, že taxi jezdí z letiště do přístavu za fixní cenu $27, takže se to jevilo jako nejrozumnější varianta. Uber asi vyjde levnějc, ale žalostná wifi na letišti a neschopnost appky ověřit můj telefon skrz sms to nakonec (ne)vyřešila. V přístavu se taxikář sice vztekal, že chcem platit kartou, ale jinak to byla pohodová a rychlá jízda přímo na místo. Nalodění mohlo začít.

Samotný proces začíná už venku, kde můžete odevzdat svoje zavazadla opatřená visačkou a personál je dopraví automaticky k vaší kajutě. Pokud ale máte jenom příruční zavazadlo jako my, není to potřeba, protože pak zbytečně čekáte bez věcí až do večera. Potom následuje série kontrol, check-in, při kterým vám dají přístupový kartičky a další série kontrol, kde se lidé při ověřování totožnosti snaží vyslovit vaše jméno, což je v případě Bětušky velmi úsměvné, takže to někteří nakonec zahrajou do autu a řeknou něco jako: "Sir Tomas, welcome aboard, and.......... have a good trip madam!" Nakonec se vám ještě pořídí fotka, která se spáruje s přístupovou kartou a už jste na palubě.



1. DEN
Celý první den je ve znamení nalodění. Vyplouvá se až v 7 večer, ale čím dřív dorazíte, tím dřív už můžete prozkoumávat obří výletní loď (MSC Divina) a čerpat všech výhod. V ceně zájezdu je all-inclusive jídlo se základními nápoji a užití téměř všech atrakcí (tobogán, bazény, vířivky, stolní tenis, posilovna, divadlo, atd.). Drinky, koktejly a jiné pití v barech podléhají lodnímu ceníku a jsou řádně osolený. Za necelých $50 na den si můžete pořídit tzv. picí all-in, což se může hodit v případě, že hodláte lit první ligu jak kdysi Iveta Bartošová, jinak ale doporučuju 18 kupónu za $100, který můžete libovolně použít kdykoliv si dáváte něco placenýho. Na palubě se vůbec nedostanete do styku s penězi. Na začátku si svou přístupovou kartu spárujete s kreditkou a pak už vše naskakuje na účet a na konci plavby se strhne z účtu.



První příjemný překvapení nás čekalo v kajutě, ta byla s balkónem a byla asi 2x větší než pokoj v NY. Obří postel 2x2 m, telka, minibar, gauč, koupelna a wifi na celej týden zdarma. Co víc si přát? Další překvapení bylo s kuframa, protože už bylo snad 10 večer a ten Bětuščin nikde. Naštěstí se to rychle vyřešilo - byl uskladněnej v lobby, protože při nákladu se utrhla visačka s číslem kajuty. Druhá část líbánek může začít.



2. DEN
Druhý den strávený komplet na moři dává šanci poznat blíže bazény a ostatní zařízení. Nejprve však snídaně. Na výběr je buď restaurace na úrovni s obsluhou, ovšem pouze v určeném intervalu, nebo samoobslužný bufet kde je otevřeno furt. Tady je dobře vidět, jak se lidi rozdělují na ty, kteří mají rádi jakousi etiketu a na ty ostatní, kteří vypadaj, jak kdyby měsíc drželi hladovku. Jídla je všude kotel, přesto v bufáči panuje napětí, stres a zmatek, aby někomu náhodou neunikla hranolka. To v restauraci je to jiná pohodička. Lidi sedí spořádaně u stolů, nechávají se obsluhovat, vybírají z menu a hlavně se chovají normálně. Příjemná atmosféra tak pobízí k tomu poznat nové lidi z různých koutů světa.


U bazénu je takřka nemožný sehnat lehátko. I kdyby jich tam bylo tisíc, najde se tisíc lidí, co si přes něho přehodí ručník a jdou kvasit na bar. Naopak v samotným bazénu tolik lidí není. Nahoře totiž docela fouká, takže nikdo nechce drkotat zubama, když vyleze. Taková prkotina mě ale ani zdaleka nemůže zastavit, přece jenom jak se jedná o vodní svět, su zpátky v dětských letech. Přes den se tu konají i různý animační programy, to je zase něco pro Bětušku, hlavně taneční lekce.

Po večeři je zase čas na kulturu, takže hurá do divadla a pak do kasína. V podstatě instantně jsem prohrál $10 na ruletě, ale chtělo to jen čas si na tu americkou zvyknout. Další dny už jsem najel na jejich rytmus a i s pomocí Bětušky dominoval. Kolem půlnoci pak začíná disco, takže ideálka se před spaním trošku zapotit a prošlapat tenisky.


3. DEN
Blížíme se na Jamajku, tak je potřeba vybrat nějakej výlet. Obecně jsou výlety prostřednictvím plavby drahý, stačí počkat ven, kde se na vás všichni domorodci slítnou jak holubi k rohlíkům a smlouvat. A nebo můžete podniknout něco na vlastní pěst. Například Dunn's river falls jsou od přístavu Ocho Rios vzdálený jen 3 kilometry, takže není potřeba platit $70/os. za výlet. Je pravda, že v tom hicu jsme byli široko daleko jediní, co se vydali pěšky podél silnice, ale když sme zvádli 70 km za 4 dny v NY, tak proč ne 3 km v tropech. Mělo to jen pár nepatrných nevýhod: lilo ze mě jak z vola, každou chvilku na nás troubily taxíky a busy, a každých 100 metrů někdo nabízel hulení, nebo žadonil o peníze.




Vstup do parku s vodopády stojí $20, doporučuje se přikoupit i speciální boty na chození po kaskádách. Lidi bez bot většinou zaplatí za tuto lehkovážnost nějakým placákem na kameny, v tomhle případě byla jedním z nich i Bětuška. Jakmile jsme zdolali tuto stezku, šli jsme kousek vedle do zahrady, kde nám místní údržbář shodil a otevřel kokos a zároveň sme pokecali o smyslu života apod. Jinak samotný město nic moc nenabízí. Většina jsou tržnice, kde na vás každej pokřikuje a vyloženě nutí si něco koupit. Vyzkoušeli jsme ještě jednou kokos, tentokrát obohacenej pěknou dávkou rumu a pomale byl čas se nalodit.




Lodě obecně na nikoho nečekají. Když se odplouvá v 5, tak se prostě v 5 zavřou vrata a je to. Ptali jsme se našich prvních známých z Colorada, jestli je běžný, že to někdo nestihne a ti se jenom zasmáli, že prej je to denní chleba. Takže když někdo zůstane trčet v přístavu, musí si sehnat letenku na další ostrov a nalodit se tam. No naštěstí se nám to nestalo, ale pro jistotu sem všude nosil pasy a všechny love, kdyby náhodou :D


4. DEN
Kajmanské ostrovy - ráj na zemi pro všechny, co točili špinavý prachy a potřebovali je někam zašít. A taky ráj pro plážové fanatiky. Nikdy v životě jsem neviděl čistější moře a tak bílou a jemně písčitou pláž. Navíc takhle mimo sezonu nebyla u hotelových resortů ani noha, takže jsme měli 7 mile beach jenom pro sebe. Tady nešlo dělat nic jinýho, než se válet u moře a spokojeně relaxovat. Prvně jsme měli podobnej nápad jako včera, dojít to pěšky, ale veřejně dostupná část pláže je dál, než jsme si mysleli, takže jsme nakonec sedli na minibus a nechali se tam zavézt. Kajmanská MHD jezdí každých pár minut kolem dokola po celým ostrově. Zatroubí, když vidí potencionální zákazníky a když jim dáte znamení, tak vás naberou. Sami si pak řeknete, kde chcete vyhodit a každá cesta stojí fixně $2.50.



Bohužel někteří řidiči jaksi nepočítají s tím, že nevíte, kde přesně je místo kam chcete jet, takže je potřeba se ujistit, že vám daj vědět a zastaví. Takhle jsme napoprvé zajeli asi o půl kilometru dál, než bylo zdrávo, ale nazpět už to vyšlo v pohodě.


5. DEN
Mexický Cozumel. Tam jsme původně měli v plánu navštívit Mayan ruins, ale pak jsme se dočetli, že u pláže Palancar se nachází jeden z nejhezčích korálových útesů světa a je ideální tam šnorchlovat. Domluvili jsme se teda s partou Argentinců, kteří tam jeli taky a aspoň ušetřili za taxíka. Jenže na místě nás čekalo nepříjemný zjištění. Kvůli velkýmu větru a vlnám  a obecně ne moc ideálnímu počasí mají všechny pláže vyvěšenou červenou vlajku a na šnorchlování vás nikdo nepustí. Zklamaně jsme přemýšleli, co dál, ale všechno zlý je k něčemu dobrý.




Objednali jsme si taxíka a strašně milej podsaditej chlapák nám nabídl, že nás povozí po celým ostrově za $75. Tak jsme neváhali. Na každým duležitým místě nám zastavil, udělal nám pár fotek, udělal krátkou přednášku a zase se jelo dál. Potom nás vysadil u San Gervasio, kde na nás 2 hodinky počkal, zatímco my sme si užívali pozůstatky májské kultury. Na závěr nás ještě zavezl ke kámošovi na ochutnávku tequily a my sme tak z ostrova vytěžili fakt maximum.




6. DEN
V pořadí druhý den strávený na moři byl opět časem k odpočinku, opalování a dalším aktivitám s animačním týmem. Večer jsme se jako tradičně přecpali tříchodovým menu v restauraci, dali si kulturní hodinku v divadle, pak taneční lekci v jednom z barů, koktejlík a na chvíli diskotéku. Komu by se z toho ráje chtělo dom.

7. DEN
Po snídani nás čekal poslední ostrov této plavby - Bahamy. Den jsme si rozdělili na polovic. V první části jsme obešli Nassau a některé místní památky, ve druhé části jsme pak byli u moře a v jednom z rumových barů. Hodně nás překvapilo, že navzdory zvýšené kriminalitě a rostoucím krádežím (alespoň podle lodních informací), byli místní lidé strašně milí a zdravili, jak kdybysme byli na vesnici a všichni se znali. Prvně jsem si myslel, že nás zdraví na počest toho, že nás za chvilku okradou, ale nebyla to pravda.




Navštívili jsme Fort Fincastle, odkud je pěkný výhled na celý ostrov. K pevnůstce přiléhají královské schody, neboli Queen's Staircase. Potom jsme se vydali na Paradise Island, kde se nachází pěkný pláže a hotelový komplex Atlantis. Na pláži sme si užili velkých vln, díky kterým sem letos pohřbil už druhý sluneční brýle. Na závěr jsme si pohrávali s myšlenkou, že utratíme zbylých asi $150 za koupání s delfíny, ale verdikt $250 na osobu nám jaksi sebral vítr z plachet. Tak sem si radši dal ňákýho rumíka, což bylo v tom vedru vyloženě ideální a tím v podstatě skončilo naše putování po Karibiku.




8. a 9. DEN
Dopoledne jsme připluli zpět do Miami a bohužel byl čas si zabalit kufry a rekapitulovat zážitky. Počasí vyšlo parádně, po hurikánech ani památka. Všechno bylo podle představ. Na cestě zpět vzbudilo rozruch na letišti akorát 6 balení peanut butter cups, jinak se nic zásadního nestalo. Vlastně ještě s taxíkem byl problém! Jeden chlapík totiž zničehonic zapomněl, že se jedná o flat rate $27 a chtěl po nás $40. Začali jsme se s ním dohadovat a ukázali mu nálepku na zadním skle, kde to měl explicitně napsaný, načež odvětil, že tomu vůbec nerozumí a že nám pomohl s kuframa, tak vo co nám jako jde. Blbý bylo, že sem měl zrovna jenom dvě dvacetidolarovky, ale až na něho vytáhla Bětuška, že chce vidět jeho nadřízenýho, tak nám zbaběle hodil zpátky $8 a ujel. No pořád lepší $32 než $40. Letadlo do Evropy bylo sotva poloprázdný, takže jsme měli maximální komfort a zabrat nám dalo akorát přistávání v Praze, což se kvůli vichřici povedlo až na potřetí. A teď z 30 stupňů zpátky do reality :(





2 komentáře:

  1. Já myslel, že honeymoon je o něčem jiném než poznávání památek ...jak myslíš :-) jinak ale dobrý. Peter

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tahle cast honeymoonu neni publikovatelna :D

      Vymazat